Zajímavosti

Proč Valašský vojvoda na pivní etiketě?

Nad názvem kozlovického světlého ležáku se nemuselo příliš dlouho přemýšlet. Valašský vojvoda patří do Kozlovic od dob dávno minulých. A dodnes se úřad valašského vojvody  – někdejšího vrchního správce salaší – připomíná mnoha oživlými tradicemi. Již v roce 1970 byl založen soubor lidových písní a tanců Valašský vojvoda z Kozlovic, dodnes navazující na lidovou kulturu lašsko-valašského pomezí. Z etiket kozlovického piva se usmívá tvář „valašského vojvody“ a „kozlovického fojta“ od roku 2008. Jejich „přítomnost“ zavazuje k úctě k tradici a práci našich předků. V areálu kozlovického Fojtství se v expozici věnované historii obce můžete dozvědět o valašských vojvodech více.

Nad čím vším musel valašský vojvoda bdít Jak praví ve své kronice V. Plotěný, měli vojvodové za povinnost „hranice panství opatrovati, než i k tomu přihlížeti, kolik ovec na každé javořině (místo v lesích vykázané ovcím na pastvu) jest a kolik jich tam bez nedostatku napásti se může. Dbali o to, aby pastýři dobře ovce pásli, dobrý sýr (brynzu) dělali a míšaníkům (ten, jenž dává své ovce na salaš) z každé dojky (dojná ovce) určitý počet liber sýra vyvážili. Před ním žalovaly strany, které ovce na pastvu posílaly, provinilé pastýře. On také pastýře u vrchnosti chránil. Toť byla služba namnoze všem vojvodům společná. Aby vojvodové všecky práce dobře zastali, měli v úřadě svém ještě jiné pomocníky. Vojvoda rožnovský měl 12 úředních sobě po ruce a 2 rozkazovače, vojvodové Slezští měli k ruce 9 přísežných…“

Valašský vojvoda tedy řídil valašské hospodářství na horách, dozíral nad Valachy, hájil jejich zájmy a zprostředkovával styk s vrchností, vybíral naturální a peněžité platy – tzv. „valašskou daň“ vrchnosti. Soudu, nebo-li valašské hromadě, také předsedal.

Ve veřejném životě zaujímali vojvodové dosti důležité postavení a v obci se (stejně jako fojtové) těšili značné vážnosti. Práva valašských vojvodů jsou pro nedostatek zpráv nejasná. Nelze ani říci, zda byl jejich úřad vždy dědičný. Zdá se však, že vojvodové nebyli stálí, dědiční jako fojtové, ale úřad jim byl udělován dle libosti vrchnosti, především však řádným a poctivým sedlákům.

Vojvoda a Kozlovice V Kozlovicích sídlili valašští vojvodové asi 200 let (snad již od 1. poloviny 16. století) až do roku 1764. V tomto roce byla vojvodovská funkce zrušena, neb s růstem železářství bylo potřeba hodně lesů k výrobě dřevěného uhlí pro hutě a panství postupně rušilo salaše na své půdě, kterou pak zalesňovalo.

(Text z publikace Jiřího Tichánka: Fojtství v Kozlovicích a jeho historie, vyd. Šmíra-Print s.r.o. v r. 2007.; publikaci lze zakoupit v infocentru Relax v podhůří Beskyd)